Já jsem krejčí, kdo je víc

Nosit kožešiny se nepřestalo. Tento odporný zvyk lidstvu tak nějak zůstal. V pravěku se to dalo pochopit. Tehdy moc obchodů s oděvy nebylo, traduje se mezi vědci, že dokonce prý nebyl žádný. Ani internet, takže lidé brali, co bylo po ruce. Teprve vynález tkanin umožnil jakýs takýs výběr. A přece jen, tkanina asi nezahřála tolik, jako kožich.

Nechme historii historií a podívejme se co se na nás chystá dnes, v moderní době. Maličké rýpnutí si ovšem odpustit nemusíme. Skutečně musíte ten kožich (pravý) mít? Kupte si umělý, od toho je zde.

Krejčovské potřeby

Přišla doba, kdy byla látka čistě přírodní výtvor, a pak druhá doba, kdy se začaly objevovat látky, které by nevznikly bez chemie. Různé nylony a silony zaplavily svět, a hlavně dámy byly uneseny, co že to je za kvalitu.

V dnešní době nemáme oděvů nedostatek a ve velké většině případů se kupují hotové. Ovšem lépe situovaní lidé si nechávají šít.

Když se něco přetrhne, pokazí uzávěr, či uletí knoflík, věc se zahodí. Ona totiž většina žen a dívek netuší, co jsou krejčovské potřeby a domnívají se, že je to nějaké cizí slovo. My, staří páprdové ze staré školy, ještě pamatující látání tepláků a štupování ponožek, doma jistě máme košíček (já krabici) s šicími potřebami. A kdo nemá, tak si je může obstarat přímo zde, kde se šicí potřeby prodávají. Výběr je takřka neomezený. Počínaje nitěmi a lokomotivou konče.

No, dobrá, tak s tou lokomotivou to asi pravda nebude, ale autor tím jen chtěl naznačit různorodost sortimentu.

Detail šicího stroje

Najdete zde zboží v akci, stejně jako věcičky v doprodeji. Malé i velké. Od krejčovské panny po hříbek do ponožky. Může zde nakupovat profesionální krejčí stejně jako pán který si jen tu a tam potřebuje něco „heftnout“. A když něco nevíte, tak se zeptáte, většinou vám na mail odpoví týž den, ale pokud zavoláte budete chytřejší ihned.