Foundland Czech o.s.
Fundláček
| Jak jsem poprvé viděl sníh. |
|
|
|
| Napsal uživatel Petra Šímová | |||||
| Středa, 21 Únor 2007 19:57 | |||||
Pamatuji se na den, když jsem jako malé štěně poprvé uviděl sníh.Bylo to velice zvláštní, jak to bílé na zemi studilo.Venku to vypadalo jako tehdy, když jsem si doma hrál s balíčkem mouky. Ale teď se můj člověk nezlobil, naopak byl rád. Stál u dveří a díval se co budu dělat, nevěděl jsem co mám dělat, tak jsem si sednul vedle něj a čekal jsem co udělá on.Tak jsme tam čekali a pořád nic se nedělo, a to bílé, studené pořád padalo. Bylo toho pořád víc a víc, až jsem dostal strach, že nás to zasype. Samozřejmě nás sníh nezasypal, ale zasypal cestu, trávu, stromy a vůbec všechno kolem. Bylo tak zvláštní ticho a my jsme se do toho ticha vydali na procházku. Ze začátku jsem měl divný pocit z toho studeného pod tlapkami, ale pak se mi to začalo líbit. JÁ jsem totiž zjistil…..že se to dá jíst! Jupíííí!!! A taky se vtom dá válet! Huráááá!!! A hrabat!!! A vůbec, sníh je moc prima. Je tak moc prima, že se mi vůbec nechtělo domů. Ale poslouchat se musí, tak když můj člověk řekl jdeme domů, tak jsem šel. Dnes už jsem velký pes a vím, že někdy sníh je a někdy ne. A když je venku sníh, tak si užiji spoustu legrace. Bafiky baf Ron
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |



