Tak už Vám musím říct jak se ta naše bublina jmenuje.

Jsem ZKLAMANÝ!!!!!

Tak Vám nevím, co jsem komu udělal.
Jsem vcelku hodný a vychovaný pes. Přesto si moji lidi přinesli domů štěně!!!

Já, jsem pes záchranář! A  tak jsem si svoji záchranářskou profesi vyzkoušel.
Je to hrůůůůza! Je to dřina! Je to život ohrožující činnost a nevděčná práce!

Jako malé štěně jsem nechápal, co a nač jsou knihy.  Nechápal jsem, proč do nich lidi tak často a tak dlouho hledí. Přišlo mi to velice divné.

Pamatuji se na den, když jsem jako malé štěně poprvé uviděl sníh.Bylo to velice zvláštní, jak to bílé na zemi studilo.Venku to vypadalo jako tehdy, když jsem si doma hrál s balíčkem mouky. Ale teď se můj člověk nezlobil, naopak byl rád.

Tak si tak říkám, proč lidi baví říkat pořád ty samé věci dokola, to si myslí že nechápu co po mě chtějí?  Já mám dobrý sluch, když mají v ruce piškot, tak slyším všechno na poprvé.

Tak tohle konání vážně nechápu.

Chci jít ven, přinesu vodítko a jdeme. Ale jenom někdy! Jindy si můj člověk obleče na sebe něco čemu říká svetr. A na tlapy boty.

Já vážně nechápu svoje lidi….

Proč mají doma dvě chlupaté koule, které nic nedělají jenom žerou a spí, když mají mě?