|
Napsal uživatel Luděk Velička
|
|
Neděle, 29 Leden 2012 22:53 |
 Vyrůstal jsem na vesnici, kde bylo odjakživa zvykem mít nějakého psa. My jsme měli černého německého ovčáka jménem Bojar a z vyprávění vím, že se o mě nejen skvěle staral, ale i zodpovědně dohlížel, abych náhodou nevlezl někam, kde jsem jako tříletý rošťák neměl co pohledávat. Byli jsme zřejmě velcí kamarádi. Když skončilo jeho putování životem, přinesli rodiče domů drsnosrstého foxteriéra. Byla to fenka jménem Asta a k ní brzy přibyl i pejsek Tedyk.
|
|
Napsal uživatel Zita Bumbová
|
|
Neděle, 23 Říjen 2011 11:03 |
aneb co vám způsobí klíšťová encefalitida
Klíšťová encefalitida – znáte ji? Já osobě bych věřila, že dříve spadne meteor ve tvaru maltézského kříže, než se s touto nemocí setkám. A přesto jsme se letos potkaly a to tváří v tvář. Stačí tak málo: jít na procházku se psem do přírody anebo sedět na zahradě v trávě . . .
|
|
Napsal uživatel Petra Doležalová
|
|
Neděle, 09 Říjen 2011 18:57 |
 No, kde bych tak začal. Když jsem se narodil, vzal si mě páneček a dal mi jméno Ted. Čítal se květen 2003. Byl jsem moc rád. Jenže – postupem času se mi nějak přestal věnovat a začal být na mě ošklivý. Když to trošku přehnal, automaticky jsem zavrčel. O 4 roky později se mě prý začal bát, tak mě hodil do auta a vzal do útulku do Přímětic.
|
|
Napsal uživatel Jitka Srbová
|
|
Úterý, 13 Květen 2008 20:10 |
Jak jsem už byla pravila, náš pes je mým prvním psem. Nemohu sice tvrdit, že vím jak, ale mám určitou představu, že by měl být vycvičen. Ovšem - jak na to?
|
|
Napsal uživatel Petra Rážová
|
|
Sobota, 23 Únor 2008 20:24 |
 Chtěl bych se s Vámi podělit o moje pocity z letošního prvního koupání. Třeba si řeknete…no a co je na tom divného? Pro mě premiéra!
V létě jsem šel do vody jen po ťapky, ale teď v únoru nás panička vzala na moc fajn velkou louku, kde jsme spolu s bráchou Hagysem proháněli zajíce a mohli naplno vyvinout pořádnou rychlost, to Vám řeknu, to byl sen!
|
|
Napsal uživatel Petra Šímová
|
|
Čtvrtek, 07 Únor 2008 19:51 |
Tak už Vám musím říct jak se ta naše bublina jmenuje.
|
|
Napsal uživatel Petra Šímová
|
|
Neděle, 06 Leden 2008 21:21 |
Jsem ZKLAMANÝ!!!!!
|
|
Napsal uživatel Petra Šímová
|
|
Úterý, 13 Listopad 2007 20:36 |
Tak Vám nevím, co jsem komu udělal.
Jsem vcelku hodný a vychovaný pes. Přesto si moji lidi přinesli domů štěně!!!
|
|
Napsal uživatel Oli
|
|
Pondělí, 17 Září 2007 11:20 |
Jelikož se z mého mazlíčka stával čím dál více strašpytel, rozhodla jsem se, že do dlouhodobého programu "odstrašpytlovávání" zařadím i návštěvu ZOO. Vyrazili jsme tedy do Dvora Králové.
|
|
Napsal uživatel Petra Šímová
|
|
Neděle, 27 Květen 2007 12:00 |
Já, jsem pes záchranář! A tak jsem si svoji záchranářskou profesi vyzkoušel.
Je to hrůůůůza! Je to dřina! Je to život ohrožující činnost a nevděčná práce!
|
|
|
Napsal uživatel SuperSprávce
|
|
Neděle, 22 Duben 2007 21:13 |
Konec povídky Chaos od Jamese McBride.
V minulé části jsem psal o radostech chovu novofundlandských psů - těch nádherných přítulných věcí, který je jako chov chlupatých koní. Snažil jsem jim pouštět hudbu, abych je uklidnil a upokojil jejich divoký dech. Nepomáhalo to, ale přinejmenším, když rozbíjeli nějaké naše zařízení, dělali to s citem pro rytmus.
|
|
Napsal uživatel Jitka Srbová
|
|
Středa, 07 Březen 2007 21:45 |
Štěně novofundlandského psa, které přibylo do druhdy pokojné domácnosti dvou mainských mývalů, roste. Roste tempem neuvěřitelným. A slintá.
|
|
Napsal uživatel Petra Šímová
|
|
Čtvrtek, 01 Březen 2007 21:03 |
Jako malé štěně jsem nechápal, co a nač jsou knihy. Nechápal jsem, proč do nich lidi tak často a tak dlouho hledí. Přišlo mi to velice divné.
|
|
Napsal uživatel Jitka Srbová
|
|
Čtvrtek, 22 Únor 2007 20:07 |
Zní to dramaticky, já vím. Ale víte, co dá práce udržovat alespoň zdání pořádku v dokonale kooperující kočkopsí domácnosti?
|
|
Napsal uživatel Petra Šímová
|
|
Středa, 21 Únor 2007 19:57 |
Pamatuji se na den, když jsem jako malé štěně poprvé uviděl sníh.Bylo to velice zvláštní, jak to bílé na zemi studilo.Venku to vypadalo jako tehdy, když jsem si doma hrál s balíčkem mouky. Ale teď se můj člověk nezlobil, naopak byl rád.
|
|
Napsal uživatel Jitka Srbová
|
|
Středa, 14 Únor 2007 22:13 |
Tedy, řeknu vám, být kočkomilem, kterému se přihodil pes, to není žádná legrace. Ale být kočkomilem, kterému se kromě dvou kocourů přihodil novofundlandský pes, to je přímo námět na román.
|
|
Napsal uživatel Petra Šímová
|
|
Pátek, 09 Únor 2007 22:03 |
Tak si tak říkám, proč lidi baví říkat pořád ty samé věci dokola, to si myslí že nechápu co po mě chtějí? Já mám dobrý sluch, když mají v ruce piškot, tak slyším všechno na poprvé.
|
|
Napsal uživatel Jitka Srbová
|
|
Středa, 07 Únor 2007 21:32 |
Pokračování povídání paní Jitky Srbové o člověko-kocouro-fundlácké domácnosti.
|
|
Napsal uživatel SuperSprávce
|
|
Neděle, 04 Únor 2007 21:06 |
Další povídka od Jamese McBride. Anglický originál najdete na těchto stránkách: James and Lex McBride's Homepage z amerického "Bearadise Newfoundlans".
|
|
Napsal uživatel Petra Šímová
|
|
Sobota, 03 Únor 2007 20:55 |
Tak tohle konání vážně nechápu.
Chci jít ven, přinesu vodítko a jdeme. Ale jenom někdy! Jindy si můj člověk obleče na sebe něco čemu říká svetr. A na tlapy boty.
|
|
|
|
|
Strana 1 z 2 |
