Ahojte všichni psí a člověčí kamarádi!
Tak jsme si na Mikuláše dali sraz na Tesáku. Sjeli jsme se ze všech možných končin a byli jsme všichni šťastní, že se zase vidíme a že si spolu můžeme zařádit – hlavně my pesani!
Většina nás přijela v pátek navečer – pan Tichý byl rád, že zase kolem sebe vidí spoustu černých chlupáčů – to se pozná dobrý člověk, který nás má všechny rád a nevadí mu, že při roznášení večeře musí koukat komu právě šlape na nohu nebo na ocas! Taky si do jídelny hned pověsil naši společnou fotku z minulého setkání.
Trošku jsme se spolu pozdravili, pohonili mezi chatkami, navečeřeli a zalehli kde bylo zrovna volné místečko. Páníčci se bavili do pozdních nočních hodin, snažili se nám dokonce zpívat, aby se nám lépe dřímalo. Přišli nás postrašit i čertíci s blikajícími růžkami, ale my jsme se vůbec nebáli, protože jsme Aranku, Polynku, Elinku a taky jejich paničku Marušku poznali. Moc jim to slušelo.
Druhý den dopoledne jsme na hřišti pod chatkami pečlivě procvičovali sociální chování mezi psí skupinou a taky základní ovladatelnost nás černých chlupáčů – jasně, že jsme ovladatelní, ale někdy se u toho zrovna nebavíme!
Na odpoledne si Peťa Doležalová pro nás a naše snaživé vůdce přichystala zábavné soutěžení. Zdolávali jsme překážkovou dráhu, aportování tenisáku z mísy s vodou (pokud se ti naši „dvounozí“ dobře trefili), aportování rohlíku (to mi šlo hrozně rychle, nikdo jiný neuměl tak bleskově rohlík zhltnou jako já, asi moji černí kámoši zrovinka neměli hlad). Na špekáček jsem se ale vydržela chvilku dívat, než mi ruply nervy a schlamstla jsem jej taky. Tanečky páníčků se psy se moc líbily hlavně přihlížejícím divákům. Děkujeme Peťulce za to, jak nám to hezky připravila a taky sponzorům za věcné dary a diplomy. Už se těšíme na příští zápolení!
Navečer se celá lidská smečka sešla na výročním schůzování – volili si velitele, nám cvičitele…atd. To nás pejsky už nebavilo a všichni jsme byli tak utahaní, že jsme spokojeně zalehli v pokojích a chrupkali. Ti naši „lidi“ jsou ale nezmaři – veselo tam bylo dlouho do noci. V neděli po ránu jsme se s Bambulkou, Barunkou a Ronýskem pěkně pohonili po lese. Pak jsme zase na hřišťátku všichni ukázali, jaké cviky umíme a pomalu jsme se rozjeli k domovům. Bylo to moc fajn, všichni jsme se rádi viděli a já už se těším, až mě „naši“ zase vezmou do toho psího spolku!
Všechny zdraví Gerča!
|
